Skladba stropu

odpovědět

Re: Skladba stropu   |   odpovídá: Jan Rypl

Neznám souvislosti konstrukce. Potřebuji se s Vámi spojit telefonicky. Můžete mi zavolat na tel. 602194045 ? Děkuji. Rypl

odpovědět

Re: Skladba stropu   |   odpovídá: Luděk Kovář

Dobrý den ,
dle vašeho popis máte vatu pod parozábranou (160 mm ) a nad parozábranou (300 mm ). Dle podobných ověřovacích výpočtů by měl být poměr tep.izolace pod a nad parozábranou v poměru 1:4 a méně. Toto vy nesplňujete. Není ale vyloučeno , že vám to bude fungovat , protože celá střecha je ovlivňována řadou dalších faktorů , které neznám.

odpovědět

Re: Skladba stropu   |   odpovídá: Jan Rypl

Ještě doplňuji , že pokud tedy je stavba ve Znojmě , a skladba je: 12 ,5 mm SDK - 2x křížový rošt CD - 16 cm sklovata (lambdy 0 ,039 ) - parozábrana s Sd 40 m - 15 mm OSB-3 - 30 cm sklovláknitá foukaná izolace (lambdy 0 ,039 ) mezi vazníky šíře 8 cm o osové rozteči cca 90 cm , pak :
- součinitel tepelné vodivosti konstrukce je 0 ,125 W/m2.K (účinnost PAD )
- doba fázového posunu konstrukce je 9 ,1 hod (super ! )

= pokud bude nad foukanou izolací funkční ventilace a v interiéru nebude složitější klimat jak +23°C a 50% vlhkost vzduchu pak :
- kondenzace v konstrukci jsou rozsahu 190 ,2 g/m2/rok (normou ČSN 730540-2 je povoleno max. 100 g/m2/rok ) , a vznikají již při exteriérové teplotě 0°C

= v případě funkční ventilace nad foukanou izolací a skutečnosti , že v interiéru nebude složitější klimat jak +21°C/50 % vlhkost pak :
- kondenzace v konstrukci jsou rozsahu 106 ,0 g/m2/rok (normou ČSN 730540-2 je povoleno max. 100 g/m2/rok ) , a vznikají již při exteriérové teplotě 0°C

Tj. v obou případech konstrukce není správná , ale vše závisí na teplotě interiéru a skutečně funkční ventilaci prostoru půdy (proudění venkovního vzduchu v prostoru mezi vazníky ).

Jan Rypl , tel.: 602194045

odpovědět

Re: Skladba stropu   |   odpovídá: Ing. Karel Sedláček, Ph.D.

Dobrý den ,
záleží jaká bude teplota nad tím stropem , je zde riziko že když bude pořádně mrznout a půda nad tím prochladne , tak díky poměru izolace nad ku pod parozábranou 30:16 , což je cca 2:1 se dostane OSB deska s parozábranou do zóny kdy bude na nich vznikat rosný bod a pak vám ta voda může skapávat a udělat fleky na SDK stropu.

Řešením je buď dát menší tl. izolace pod parozábranu než těch 160 mm co tam máte (což asi už nebude tak lehce možné ) a nebo přidat izolaci nad strop , ale znamenalo by to tam dát 2x tolik než těch 300 mm co tam nyní máte.

S pozdravem ,

odpovědět

Re: Skladba stropu   |   odpovídá: Jan Rypl

Taková skladba je neprosto nesprávná a to i v případě , že v interiéru nebude složitější klimat než +21°C/50 % vlhkost a místo stavby se nachází v nízké nadmořské výšce. Pokud se parotěsnící vrstvy konstrukce (OSB + parozábrana ) aplikují do mezisouvrství tepelných izolací , pak tepelně izolační účinnost vrstev nad parozábranou (směrem k exteriéru ) by měly být min. 3-4 x účinnější , než je tepelně izolační účinnost vrstev pod parozábranou. Tj. poměr tepelně izolační účinnosti 3-4 : 1. A to včetně započtení tepelných mostů atd. Ve Vašem případě to však určitě není poměr ani 2 : 1. Dokud se teplota exteriéru pohybuje jen v blízkosti 0°C (což bylo poslední období ) , pak se v konstrukci patrně nic negativního projevovat nebude. Jakmile však nastanou mrazy (skladba musí vyhovovat min. i při -13°C !!! ) nebo v chladném období roku relativní vlhkost vzduchu v interiéru vyskočí výrazně nad 50% , pak v konstrukci hrozí vysoké riziko vzniku kondenzací , navíc přímo pod parotěsnícími vrstvami konstrukce (tj. s min. potenciálem odparu do exteriéru ). Pak taková konstrukce bude vyhotovena v rozporu s požadavky závazné normy ČSN 730540-2. Asi bude vhodnější spojit se telefonicky.

Rypl , tel.: 602194045