Vady a poruchy střech ovlivňující vestavěný půdní prostor

1. Úvod

Při záměru využití půdního prostoru [1], [3], v rámci občanské bytové výstavby, dochází k mnoha závažným chybám, které mají za následek vady a poruchy střech. 
Základní a první chyba často bývá při přípravě projektové dokumentace [2]. Špatně a neúplně zaznamenaný skutečný – stávající stav, je důvodem řady problémů při realizaci. Architekt – projektant, ne vždy skutečně zváží všechny možné varianty (počínaje jednoduchými až ke složitějším). Velice často řeší a navrhuje dispozice na základě obdobných staveb [4], nedostatečně zohledňujících statické uspořádání dřevěných vaznicových soustav.

2. Vady

Tuto problematiku můžeme charakterizovat podle následujícího členění.

2.1 Vady z hlediska stávajícího stavu

• Odstranění (vyříznutí) některých prvků krovu.
• Poruchy u štítů a říms.
• Netěsnost v kladení krytiny.
• Trhliny v krytině.
• Zatékání do dřevěné střešní konstrukce (zejména uložení vazeb na obvodové zdivo).
• Nedostatečné řešení detailů napojení v zaatikových žlabech.
• Nedostatečné lemování (oplechování) u komínů, prostupů, světlíků, vikýřů.
• Napadení dřevokaznými škůdci jako např. plísněmi, houbami a hmyzem.
• Špatný stav zámečnických a klempířských výrobků.

2.2 Vady projektové dokumentace

• Špatně a neúplně zaměřen stávající stav (šířky a výšky prostorů, dimenze prvků).
• Úpravy dřevěných soustav např. stolicových (stojatých i ležatých) na soustavy Hambálkové.
• Nevhodná volba stavebních materiálů (zvýšení stálého zatížení).
• Nedostatečné respektování použití stavebních materiálů vzhledem k doporučenému technologickému předpisu.
• Nevyřešené konstrukční detaily (kotvení a uložení dělících stěn, řešení prostupů přes střešní plášť, znovu ukotvení pozednice, zapravení výměn).
• Nerespektování podmínek používání výrobků dle účelu - užití ochranných, tepelně-ilozačních, parotěsných a difúzních střešních fólií.
• Nevyřešena oblast střešních oken (chybí konstrukční řešení, oplechování).

2.3 Vady při realizaci

• Desinfekce půdního prostoru a stavební příprava se běžně provádí bez ochranných pracovních pomůcek.
• Vzhledem k výškovému uspořádání bývá obvykle nutný stavební zábor (často nedostačující a neúplný).
• Doprava materiálů (pokud zůstává střešní krytina) bývá prováděna přes pracovní otvor, který se dočasně zbuduje ve střešním plášti. Jeho následné nekvalitní zapravení je důvodem pro zatékání do střešního pláště.
• Při úpravách vaznicových soustav dochází k neodbornému zajištění konstrukce (zhotovitel bez přítomnosti odborníka – statika řeší statické zajištění).
• Dilatační spáry např. u podlahového vytápění jsou velmi často opomíjeny.
• Technologická nekázeň.
• Stavební firmy zaměstnávají mnohdy dělníky, jejichž odbornost je řešena formou kurzů, nikoliv však řádným učebním oborem dané profese.

Důsledkem těchto vad jsou poruchy, které zhoršují podmínky životnosti stavby a ohrožují bezpečnost při užívání. Trhliny v atikách, v nosných stěnách a vodorovných konstrukcích se projevují právě vlivem vady, která bezpochybně spadá do jednoho z výše uvedených okruhů [3]. 
Pokud provedeme jednotlivé kroky s plnou zodpovědností [2], [3], jsme schopni eliminovat veškerá rizika a tím provést úspěšnou realizaci díla. Každá vada a porucha vede k vyšším nákladům a neefektivnosti stavby. Cílem provedení díla je tedy vhodná volba technologií (v souladu s předpisy ČSN), dodržení daných kroků a technologických postupů a dosažení celkové kvality díla s minimálním výskytem vad a poruch.

Literatura:

1. ČSN 73 43 01 Obytné budovy 
2. ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí 
3. ČSN 73 0038 Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách 
4. J. Kohout, A. Tobek Tesařství tradice z pohledu dneška, Grada Publishing, 1996