Tepelné izolace - zateplení šikmé střechy

Drtivá většina rodinných domků, domů a usedlostí pro bydlení i hospodářské účely je ukončena šikmou střechou. A zpravidla s těžkou krytinou skládanou z maloformátových pálených nebo betonových dílců - tašek.
Stovky let šikmé střechy plnily hlavně funkci ochrany stavby před srážkami a sluncem, méně před větrem. Půda byla neobývaný a jen výjimečně využívaný obestavěný prostor, obvykle stavebně neutěsněný, v němž vzduch proudil masivně a bez omezení dovnitř a také ven. Uvnitř půdy se vlhkostní poměry pohybovaly v přímé závislosti na venkovní vlhkosti a teplotě a na kvalitě pláště střechy.
Taková půda je v zimě vystavena neomezenému pronikání vlhkosti a chladu, v létě slunce v tomto prostoru vytváří nesnesitelné vedro. Vítr přivádí do podstřeší chlad a nečistoty, také hluk z okolí se do podstřeší šíří bez omezení. Krov je vlivem vlhkostních a teplotních změn a vystaven celé škále nebezpečí ohrožujících životnost dřeva.

Tvary střech jsou velmi rozmanité, rozdělují se do různých kategorií, které se vzájemně prolínají a vytvářejí originální podkrovní prostory s osobitým kouzlem. Bydlení pod šikmými stěnami vyzývá k tomu, aby se k řešení interiéru využila krása dřevěné konstrukce krovu. Návrh interiéru těchto prostor se šikmými stěnami je výzva architektovi. Provzdušnit, opticky zvětšit a navrhnout zajímavý interiér. 
Zřetelně se nabízí řešení otevřením prostoru podkroví spolu s přiznáním celé konstrukce krovu. Vznikne úžasně zajímavý prostor připomínající chrámovou loď. Použitím přírodního materiálu – dřeva, v interiéru získá uživatel jedinečný životně - biologický efekt. Dřevo není nikdy studené, voní - dlouhodobě uvolňuje přírodní aromatické silice, které mají přirozenou dezinfekční schopnost aniž by byly alergizující. V interiéru s dominancí dřeva jsou také vlhkostní poměry vždy vyvážené, což má prokazatelně pozitivní vliv na lidskou psychiku.

obrázek 1	obrázek 2

K bydlení se podkrovní prostory šikmých střech využívají relativně krátkou dobu. Malé zkušenosti s touto speciální částí stavby vedly k četným hrubým, až velmi hrubým, chybám, které dodnes často při provádění přetrvávají. Bydlení v podkroví je nezřídka vnímáno jako provizorium – rychlé řešení naléhavé bytové situace, a proto se náklady na vybudování bytu v podkroví omezují. 
Hlavně zabránit nadměrným únikům tepla v zimním období a přehřívání z letního oslunění. Na zásady stavební fyziky se nebere zřetel.
Zákonitě nastávají poruchy. Nejčastější závada je mokrá tepelná izolace. Podle mínění mnohých je na vině zatékání netěsnou krytinou, špatně provedené pokrývačské práce - opětné ignorování stavební fyziky.
Postupně se vytvořily standardní skladby této tzv. páté stěny domu. Tyto „učebnicové“ skladby vždy sestávají z několika vrstev, zejména: pojistné hydro-izolace, mezi krokve vkládané tepelné izolace na bázi minerální plsti a interiérové parozábrany. Jednotlivé vrstvy jsou podle typu skladby přesně prostorově vymezené tak, aby byla zajištěna teorií zadávaná funkce skladby. Předpokladem dobrého výsledku je přesné dodržování technologických postupů, použití projektem stanovených materiálů a pečlivé provádění- jak to probíhá v praxi viz obr.1.

S ohledem na to, že uvedené učebnicové skladby provádějí pracovníci minimálně dvou profesí a často více dodavatelů, je výsledek zpravidla žalostný. Nejčastěji se chybuje v množství a umístění tepelné izolace, ve volbě materiálů a jejich vzájemné vhodnosti a provázanosti, a zejména v provedení interiérové parozábrany. Tato parotěsná vrstva (dnes správněji nazývaná parobrzda) musí být řešena a také provedena tak, aby vykazovala dostatečný difúzní odpor, ovšem v celé ploše obytného prostoru, včetně napojení na ostatní konstrukce stavby, což je ovšem požadavek z kategorie zbožných přání.

Nedbalá práce a bohužel často i programové šetření na kvalitě, a u tepelné izolace také na množstvía vhodném materiálu, vedou k vážným poruchám. 
Nejčastější porucha je kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce střešního pláště. Vede k navlhnutí tepelné izolace a tím k výraznému zhoršení tepelně-izolačních vlastností (efekt mokrého zimníku). Dlouhodobá vlhkost v izolantu vede také ke zvyšování vlhkosti v dřevěné konstrukci krovu. Mokré dřevo, nad 20% hmotnostní vlhkosti, je ideální terén pro plísně, dřevokaznéhouby apod.

Také požadavek na dostatečnou dutinu pod střešní krytinou má na svědomí zvyšování vlhkosti ve střešní konstrukci. Této mezeře se přisuzuje funkce větrání pod spodním lícem střešních tašek. Vzduchový průduch, zvláště mezi střešní konstrukcí a spodním lícem krytiny, nemá z hlediska větrání smysl. Působí kontraproduktivně: usnadňuje pronikání vlhkosti do podstřeší. Odvětrávací spáry v podstřeší jsou překvapivě další příčinou vlhkostních zisků v podstřeší. Toto tvrzení bylo mnohokráte prokázáno nezávislým výzkumem s dlouhodobým sledováním. Pro plnohodnotnou funkci bytu v podkroví je třeba vytvořit podmínky, střešní vestavba vyžaduje zcela jiný stavebně fyzikální pohled. Střecha, pod níž se má bydlet, je v podstatě šikmá stěna s dřevěnou nosnou konstrukcí. obrázek č. 3

Pouze celoplošná integrovaná izolační vrstva nad krovem vede k uspokojivému řešení. Nejen, že při tomto řešení je krov namáhán teplotními a hlavně vlhkostními změnami stejně málo jako nábytek, ale je i snadné, aby celá dřevěná konstrukce byla součástí architektonického řešení interiéru viz obr. 3 a 4.

Je to způsob, který se v Evropě uplatňuje již více než čtyřicet let.

Nákup tepelných izolací v elektronickém tržišti eStřechy