eStřechy.cz   -   informační portál o střechách

Reflexní podstřešní pojistné hydroizolace a reflexní parozábrany

Na stavebním trhu EU a tedy i ČR a SK se vyskytuje značné množství různých reflexních materiálů od jednoduchých jednovrstvých jednostranně reflexních fólií až po složité vícevrstvé materiály, často i s reflexní vrstvou na obou stranách materiálu. Tj. materiály, které svojí reflexní vrstvou dokáží odrážet teplo a tím snižovat součinitel tepelné vodivosti vzduchové mezery sousedící s reflexní vrstvou.

Při součtu vrstev celé konstrukce tak vzniká větší tepelný odpor celé skladby, tj. konstrukcí pak proniká menší množství tepla, než v případě kdy by ve stejné konstrukci byl použit nereflexní materiál.




Foto 1 : použití reflexní parozábrany Jutafol NAL 170 Special



Foto 2 : vysoce difúzní reflexní membrána Jutadach 160 RF

Nejvíce používané jsou reflexní parozábrany a v poslední době začínají být populární i reflexní podstřešní pojistné vysoce difúzní hydroizolace. Bohužel, často je spotřebitel balamucen „rádobydodavatelskou“ firmou tvrzením o obrovské výkonnosti reflexní vrstvy příslušného materiálu, který však fakticky svojí reflexní funkci může mít naprosto minimální. Rozdíl reflexní účinnosti - emisivity e (čti epsilon) různých reflexních materiálů totiž může být obrovská a to i 50-ti násobná. Ne všechno co se leskne či třpytí totiž ještě musí být automaticky reflexní. Bohužel mnoho dodavatelů různých reflexních materiálů vlastnost = emisivitu e vůbec neudává a většinou právě proto, že reflexní schopnost jejich materiálů je naprosto zanedbatelná.

Vlastní reflexní schopnost – emisivita e se udává jako bezrozměrové číslo, které uvádí reflexi v převráceném smyslu, tj. jednoduše řečeno jako „pohltivost tepla“. Tj. čím je číslo menší, tím je výkonnost reflexní vlastnosti (odraz tepla) materiálu lepší. U těch nejlepších reflexních materiálů se jejich emisivita pohybuje okolo čísla 0,017, úplně nereflexní materiály pak mají tuto hodnotu 0,85, při kalkulaci bez jakékoliv vrstvy je pak kalkulována hodnota 0,90. Pokud je emisivita materiálu větší než hodnota 0,50, pak již je jejich reflexní výkonnost natolik zanedbatelná, že její přínos pro snížení průniku tepla konstrukcí je naprosto bezvýznamná.



Tab. 1. emisivita různých reflexních podstřešních pojistných hydroizolací


Tab. 2. emisivita různých reflexních parozábran
 

Je však nutno si uvědomit, že i sebelepší reflexní vrstva je k ničenu, pokud s reflexní vrstvou nesousedí vzduchová mezera, tj. pokud je reflexní materiál aplikován v celoplošném styku s další vrstvou konstrukce. A i tato vzduchová mezera by měla být určité velikosti. Pokud tloušťka vzduchové mezery klesne pod 25 mm či stoupne nad 80 mm, pak je efekt reflexní vrstvy výrazně potlačen, tj. výrazně klesne její účinnost. Proto je u materiálů s reflexní vrstvou doporučována vzduchová mezera o tl. 40-60 mm.


Tab. 3 Tepelný odpor Rw 40 mm vzduchové mezery s reflexními materiály s různou emisivitou


Účinnost reflexe však záleží i na poloze vlastní konstrukce. Největší účinnost odrazu tepla vzniká při horizontální poloze (např. u zateplení stropu), nižší účinnost je při šikmé poloze (např. zateplení šikmin střechy) a nejnižší u vertikální polohy (např. zateplení stěny). Přibližně můžeme konstatovat, že u šikmé polohy je účinnost na 79% a při svislé poloze na 65% účinnosti oproti při poloze vodorovné.
 



Tab. 4 Tepelný odpor Rw 40 mm vzduchové mezery s reflexní parozábranou s emisivitou 0,017 podle polohy skladby


Nasměrování reflexní vrstvy pak může řešit různé varianty potřeb konstrukce. Pokud nasměrujeme reflexní vrstvu např. reflexní parozábrany (s tím, že mezi parozábranou a podhledem bude vytvořena vzduchová mezera) či podstřešní reflexní membrány (s tím, že mezi membránou a tepelnou izolací bude vytvořena vzduchová mezera) směrem k vytápěnému interiéru, docílíme tak zlepšení konstrukce v tom smyslu, že nám bude z interiéru do venkovního prostředí utíkat menší množství tepla. Pokud membránu reflexní vrstvou otočíme směrem k venkovnímu prostředí, tj. krytině či fasádnímu obkladu, docílíme tak menšího průniku tepla z exteriéru do interiéru, tj. zejména pro období vysokých venkovních teplot, tj. tak aby byl snížen problém přehřívání podkroví v letním období.



Obr. 2 : Možnosti kombinací reflexe



Obr. 1 : Různé využití účinnosti reflexe


Efekt použití reflexních vrstev v konstrukci stoupá tím více, čím je původní konstrukce hůře zateplena ostatními typy tepelných izolací či jinými vrstvami. Tj. čím více by skrz původně plánovanou konstrukci utíkalo tepla, tím větší smyl je v takové konstrukci použít reflexní materiál.

Mnohá tvrzení u různých dodavatelů reflexních fólií či membrán jsou bohužel naprosto klamavou reklamou. Často schválně nezdůrazňují nezbytné aplikační souvislosti pro docílení funkce výrobku, protože složitost takové montáže je natolik výrazná či nevýhodná, že od vlastního využití příslušného výrobku by klienta úplně odradila. Naopak existuje řada opravdu seriózních dodavatelů reflexních membrán i parozábran, kteří nic nezamlčují a jsou schopni dodat přesné podklady o reflexní účinnosti = emisivitě e svých materiálů.

Použité podklady:

  • Interní měření emisivity e laboratoří zkušebny závodu 01 JUTA a.s. (před i po provedeném testu stárnutí materiálů dle EN 13859-1 příloha C)
  • Protokol č. V – 084/08 z 01.12.2008, CSI a.s. Zlín (Stanovení přídavného tepelného odporu podle ČSN EN ISO 6946).

Ceník - reflexní fólieNákup reflexních fólií v elektronickém tržišti eStřechy

Autor: Jan Rypl   |   JUTA a.s.   www 

Reflexní střešní fólie - e Střechy
střechy pod jednou střechou Shop eStřechy
eStřechy.cz eStrechy.sk
Akční slevy   |   Katalog firem   |   Poptávky   |   Poradna   |   Inzerce   |   Výrobky   |   InfoStřechy