eStřechy.cz   -   informační portál o střechách

Slovník tesařských výrazů a názvosloví

Čelo střechy: okraj střešní roviny v její štítové části; levé a pravé čelo.  

Čepování: spojení, u něhož je jeden ze spojovaných prvků opatřen čepem tj. výstupkem, který přesně zapadá do otvoru - dlabu v prvku druhém, v případě, že tento dlab proniká skrz, hovoříme o procházejícím čepu.

Fošna: široké, více než 4 cm tlusté dřevo.

Hambalek: trám, který slouží k podpoře a provázání krokví při jejich větší délce. S krokvemi je spojen plátováním nebo čepováním, objevuje se ve všech příčných vazbách. Nejvýše položený, žádnými podlahami nezatížený hambalek se též nazývá hřebenový hambalek. 

Hrotnice: sloupky podpírající v krovu krokve valbového nároží (nad polygonálním závěrem chóru nebo i u věžových střech a helmic)

Hřeben střechy: horní, většinou vodorovná hrana střešních rovin.
Hřebenová vaznice: podélný prvek umístěný těsně pod hřebenem

Kampování: spojení dvou (většinou vzájemně se křížících) prvků, které neleží v jedné rovině. Na spodní straně horního je vyříznut kamp, který přesně zapadá do sedla (dlabu) na vrchní straně dolního prvku. 

Kleština: zdvojený prvek upevněný z obou stran na vyztužované prvky, které svírá a stahuje, spojení je provedeno svorníkem nebo přeplátováním.

Krátče: Trám v krovu, kampovaný na pozednici a pomocí patní vzpěry (svislá vzpěra se nazývá též Pateční stojka) spojený s krokvemi do trojúhelníka.

Krokevní práh: prvek umístěný na vazné trámy kolmo na jejich směr, slouží k upevnění pat krokví v případě, že nejsou opřeny do vazného trámu.

Krokevní systém: střešní konstrukce nesoucí střešní plášť tvořená tuhým trojúhelníkem vazného trámu s dvojicí krokví.

Krokve: šikmé párové prvky krovu nesoucí střešní plášť. Obvykle jsou začepovány, plátovány nebo zapuštěny do vazného trámu, eventuelně se opírají do Krokevních prahů nebo přímo do pozednic (smíšená konstrukce). V nárožích či úbočích střech jsou to tzv. nárožní krokve (rohovky) či úboční krokve (úžlabnice). K nim se připojují zkrácené krokve neboli Šifty. Podkrokevnice jsou párové vzpěry umístěné do příčné vazby s malým odstupem od krokví paralelně s nimi.

Krov: nosná konstrukce střechy.

Lamelová prkenná střecha: samonosná střešní konstrukce složená z přibližně dvoumetrových prkenných dílců navzájem spojených do podoby prostorové sítě. 

Ližina: horizontální prvek stolic podélného vázání čepovaný nebo plátovaný na sloupky stolic. Podle vztahu k vodorovnému prvku příčné vazby rozlišujeme ližinu vrchní, vrchní odsazenou a spodní.

Námětek: prvek, který u krovů krokevní soustavy kryje patní oblast krokví, jeho konce tvoří obvykle okapní hranu střechy; je-li ze strany přibitý na krokev, hovoříme o tzv. bočním námětku.

Námětkové krokve: krokve postranních pultových střech u vícelodních halových kostelů, které jsou uložené na koncích krokví střechy nad střední lodí. Zpravidla jsou pevně uloženy na obvodové zdi.

Nároží střechy: průsečnice dvou střešních rovin skloněných různými směry, na jejímž spodním konci tvoří okapové hrany vnější roh. (srovnej též: Úbočí).

Nárožní trám: zkrácený trám v prahovém roštu, orientovaný směrem k nároží, přejímá zatížení koutových sloupků stolic a pat nárožních krokví

Nůžky: Vzájemně se křížící vzpěry ztužující krokve v příčné vazbě.

Oboustranná rybina: Přeplátování, které se směrem od místa nasazení ke konci mírně rozšiřuje a svým tvarem tak připomíná rybí ocas. Spoj se objevuje také v úpravě s jednostrannou (poloviční) rybinou

Okap: vodorovný spodní okraj střešní roviny.

Omítání: pravoúhlé zarovnání okrajů prken, fošen a trámů pomocí sekery nebo pily (tzv. omítací pila).

Ondřejský kříž: dvě stejně dlouhá diagonálně se křížící břevna.
Osedlání: druh vzájemného spojení prvků v konstrukci

Ostřih (nárožní čep): Spoj, kde spodní třetina jednoho prvku zapadá mezi dvě krajní třetiny druhého prvku. Většinou je zajištěn dřevěným hřebem.

Pásek (pásek vrcholový, pásek patní): šikmo umístěná ztužující fošna či prkno, v případě potřebného přenesení tahové síly opatřená rybinovým plátem .nebo krátká vzpěra.

Plát: vznikne odebráním části průřezu prvku v příčném směru a svým tvarem přesně zapadá do dlabu ve druhém prvku; většinou je pak zajištěn dřevěným hřebem; podle tvaru plátu rozlišujeme přeplátování přímé, šikmé, jedno- a oboustranně rybinovité aj.

Podvlak: odlehčovací prvek sloužící k vyvěšení vazby krovu.

Pozednice: prvek uložený na koruně obvodového zdiva, na které přenáší a roznáší tlaky spodních trámů konstrukce krovu, zvláště vazných trámů, při větší tloušťce je nazývána pozedním trámem.

Práh: horizontální prvek nosných obvodových zdí, základový práh na úrovni základů nebo soklového zdiva, patrový práh na úrovni druhého podlaží nebo jako práh pro usazení sloupků stolic.

Práh stolice: vodorovný prvek položený na vazných trámech kolmo na jejich směr, roznáší tlaky od sloupků stolic na více trámů. 

Protézování: nastavení dřevěných prvků ve směru vláken.

Průběžný sloupek: od vazného trámu až do hřebene sahající sloupek, k němuž jsou ve vrcholu z obou stran přiloženy krokve, plátováním nebo čepováním se k němu v příčném směru připojují hambalky a v podélném směru průvlaky, v obou směrech pak šikmé ztužující pásky či vzpěry. Tyto průběžné sloupky bývají součástí štítových vazeb (nebo i zděných štítů). Sloupky, které začínají až na některém z hambalků nazýváme visutými sloupky.

Přeplátování: spoj používaný k zajištění rovinného pevného úhlového spojení dvou prvků v rohu, při křížení a prodlužování; většinou je zajištěn dřevěným hřebem. Výřez v jednom prvku, do něhož zapadá Plát (viz) upravený v druhém, se nazývá dlabem. 

Příčná vazba: část krovu vymezená párem vzájemně o sebe vzepřených krokví.

Příčná plná vazba: zesílená příčná vazba vyztužená vazným trámem, vzpěrami, stolicemi nebo věšákovými sloupky, vytváří vazbu krovu; v každém poli vymezeném dvěma plnými příčnými vazbami je obvykle několik mezilehlých příčných vazeb.

Příokapní stolice: u krovů vaznicové soustavy nízká stojatá stolice o výšce nadezdívky nad stropními trámy, na ližině této stolice spočívají spodní konce krokví.

Rameno: Vzpěra probíhající přeplátováním přes sloupek (zastarale Nůžková vzpěra)
Rozměření spojů: rýsování na povrchu trámů ukazující polohu budoucích dlabů.

Rozpěra: vodorovný prvek přenášející u vícenásobných věšadel a vzpěradel tlakové síly mezi horními konci věšákových sloupků, u ležaté stolice mezi ležatými sloupky nebo vodorovný prvek začepovaný mezi nebo plátovaný na nosné prvky..

Sběžiště: na hřebeni střechy místo, do něhož se sbíhají dvě valbová nároží nebo jedno úžlabí a jedno nároží.

Sedlo: prvek umístěný mezi sloupkem a průvlakem, slouží k lepšímu roznesení zatížení, často je podepřen pásky.

Skružová vazba: Příčná vazba tvořená sbíjením krátkých fošen řezaných do tvaru oblouků.

Slemenní vaznice: u krovů vaznicové soustavy vaznice podpírající „krokve“ pod hřebenem, bývá podepřená sloupky nebo stolicemi (zastarale slemeno)

Socha: sloup, který je součásti štítové zdi nebo přímo vazby krovu, obvykle je opřený do země a dosahuje až k slemenové vaznici (viz: Průběžný sloupek). Střešní socha stojí na vazném trámu, Zkrácená hřebenová socha sahá od země až k nejvyššímu z hambalků.

Střecha: Celek tvořený krovem (krokevní nebo vaznicové soustavy) nesoucím střešní krytinu (střešní plášť); střešní rovina je ohraničená okapem, okraji a hřebenem, u půdorysně lomených střech také střešním úžlabím, nárožím nebo prolomením; z čelní strany je střecha ukončena štítem nebo valbou.

Střešní bednění: vrstva prken přibitá na krokve, slouží jako podkladní vrstva pro střešní krytinu.

Střešní lať: lať připevněná ve vodorovném směru ke krokvím či střešnicím, slouží jako podkladní vrstva pro střešní krytinu.

Střešní nástavby: prvky vystupující z roviny střechy a zajišťující rozšíření, osvětlení a větrání půdního prostoru (např. vikýře, altány, lucerny).

Střešnice (lemězy): vaznicemi podepřené prvky nesoucí střešní plášť (rozdílné od Krokví).

Šifty: zkrácené krokve, které se připojují z jedné či z obou stran k nárožní krokvi (rohovce) nebo úboční krokvi (úžlabnici).

Táhlo: trám vynášející podpůrnou konstrukci věšadlovou, vzpěradlovou či kombinovanou. 

Trám: nosný prvek zhotovený z hraněného dřeva; veškeré trámy v jedné konstrukční rovině tvoří vazbu krovu.

Úbočí (střešní úbočí): Průsečnice dvou střešních rovin skloněných různými směry, na jejímž spodním konci vytváří okapové hrany vnitřní roh. (srovnej též: Nároží).

Úboční trám: Zkrácený trám v prahovém roštu, orientovaný směrem k úbočí, přejímá zatížení pat úbočních krokví 

Vazné trámy: prvky, na kterých je vyložený krov.

Vaznice: U krovu vaznicové soustavy prvek orientovaný rovnoběžně s hřebenem, podpíraný příčnými stěnami nebo sloupky a nesoucí střešnice případně ve zvláštních případech krokve (dlouhou dobu byl termín vaznice používán pro všechny průběžné podélné prvky v krovu, nezaměňovat proto s rámy stolic.

Vaznicová krovová soustava: Konstrukce střechy, kde jsou vaznicemi neseny střešnice s krytinou.

Vazný trám: hlavní nosník v příčné plné vazbě.

Věšadlo: podpůrná konstrukce, kde je Hlavní nosník vynášen pomocí centrálně umístěného sloupku (Věšáku) se symetricky umístěnými věšadlovými vzpěrami (jednoduché věšadlo), dvojité věšadlo má věšáky dva, vícenásobné i více. V takových případech jsou vždy mezi dvěma věšáky použity vodorovné rozpěry

Věšák: u věšadla svislý dřevěný prvek, na kterém jsou zavěšeny hambalky a vazný trám, celek je vyztužen vzpěrami.

Větrná lišta: prkno sledující čelní hranu střechy.

Volná vazba: příčná vazba krovu vysunutá před líc štítové zdi, její krokve obvykle spočívají na převislých koncích ližin či vaznic podélného ztužení (ve Švýcarsku se nazývá visutou vazbou, v Porýní visutým štítem). Často je tato vazba doplněna o Pateční stojky.

Vzpěra příčné vazby: Nepřesně užívaný výraz pro ležaté sloupky stolic. 

Vzpěra: šikmo orientovaný ztužující prvek přenášející tlakové síly, většinou začepovaný, méně často plátovaný (viz: Pásek); vzájemně překřížené vzpěry tvoří Nůžky nebo Ondřejské kříže. Krátké vzpěry se nazývají též Pásky.

Vzpěradlo: nosná konstrukce, kde je horizontální prvek podepřen zespodu dvěma vzpěrami směřujícími z obou stran do jednoho bodu (jednoduché vzpěradlo). Konstrukce o dvou či více podpůrných bodech se nazývají dvojitá či vícenásobná vzpěradla. V takových případech jsou vždy mezi dvěma podpůrnými body použity horizontální rozpěry. 

Zadrápnutí: spojení dvou prvků, z nichž jeden je šikmo přiložen ke dvěma podélným stranám druhého.

Zapuštění: spojení dvou šikmo na sebe orientovaných prvků, které do sebe vzájemně zapadají mělkými výstupky. 

Zavětrování (zavětrovací lať): dřevěný prvek přibitý na spodní stranu krokví šikmo k hraně okapu, slouží jako podélné ztužení u krovů krokevní soustavy.

Zazubení: spojení, kde jsou na styčných plochách vzájemně do sebe zapadající zuby zabraňující posunu spojovaných prvků. 

Zhlaví: vzdálenost mezi posledním spojem a koncem prvku, zabraňuje ustřižení a posunutí. 

Ceník - skládací půdní schodyNákup stavebního řeziva v elektronickém tržišti eStřechy

Autor: eStřechy.cz   www 

Slovník tesařských výrazů - e Střechy
střechy pod jednou střechou
eStřechy.cz eStrechy.sk
Akční slevy   |   Katalog firem   |   Poptávky   |   Poradna   |   Inzerce   |   Výrobky   |   InfoStřechy